Aeroplankton představuje společenstvo především mikroskopických organismů, které se vznášejí ve vzduchu a jsou unášené vzdušnými proudy. Součástí aeroplanktonu je velké množství druhů virů, bakterií, protistních organismů, mechů, játrovek, pylových zrn apod. Sinice a řasy jsou nedílnou součástí tohoto společenstva a šíření vzduchem může hrát důležitou roli v jejich distribuci a biogeografii. Studiu aeroplanktonních sinic a řas se věnuje pozornost již dlouhou dobu - už Ehrenberg (1849) pozoroval 18 druhů rozsivek v prachu, který sebral Darwin na lodi Beagle 300 km od nejbližšího pobřeží. V průběhu let se začalo během studia využívat odběru vzorků spadovou metodou (expozice otevřených misek s médiem), kultivačních metod, odběru s využitím balónů, letadel apod. V posledních letech se začínají aplikovat i metody molekulární biologie. Téma aeroplanktonních sinic a řas však stále přináší nové výzvy, především v biogeografickém kontextu.
V rámci tématu se nabízí velké množství výzkumných otázek, například:
Jak se liší řasové společenstvo aeroplanktonu v různých městských prostředích - náměstí, park, sídlištní zástavba apod.?
Jak se liší řasové společenstvo aeroplanktonu v různých výškách?
Jaké je zastoupení typicky půdních řas a sinic v aeroplanktonu?
Na jakou efektivní vzdálenost se mohou sinice a řasy vzduchem šířit?
Vlastní diplomová práce by se skládala z literární rešerše k tématu aeroplanktonních sinic a řas, přípravy metodiky podle vybrané výzkumné otázky, vlastního experimentu a jeho vyhodnocení a následné vyvození ekologicko-biogeografických závěrů.
Školitel: Josef Juráň
Poměr terénní/laboratorní práce: