ALGOLOGICKÉ KULTIVAČNÍ TECHNIKY

Kultivační média 

Mořská média

Užívání médií založených na půdě, tzv. bifázických médií (S/W), nebo na přídavku půdního extraktu (SE) je metoda, kterou poměrně zásadním způsobem využíval Pringsheim (1946). Tento typ médií se osvědčil jak pro dlouhodobé udržování kultur, tak pro některé ekofyziologické pokusy. Vzhledem k tomu, že půda běžně obsahuje většinu základních biogenních prvků, vč. různých typů stopových prvků, jedná se o vhodné přírodní médium pro kultivaci prakticky všech skupin sinic a řas. Poměrně velkou výhodou na půdě založených médií, především těch bifázických, je to, že si v nich udržované organismy udržují většinou lépe svoji typickou morfologii, ve srovnání s dlouhodobým (někdy i krátkodobým) udržováním na klasických médiích. O vlivu bifázických půdních médií nebo přídavku půdního extraktu do kultivačních médií na řasy a sinice se příliš neví, ale je známá chelatační schopnost ve spojení se železem.

Složení média se samozřejmě odvíjí od chemismu použité půdy (pH, vodivost, množství živin apod.), někdy je typ půdy doporučený pro přípravu bifázického média uveden přímo v receptu na médium, např. písčitohlinitá půda, písčitá půda. Při výběru místa pro odběr půdy pro přípravu půdních médií je důležité brát v potaz možnost obsahu pesticidů a jiných cizorodých látek, které mohou mít negativní vliv na kultury, především v místech, která jsou člověkem intenzivně využívána, především hospodářsky. Nejvhodnější typ půdy je zahradní půda nebo tzv. listovka[1]. Půda by neměla obsahovat velké množství humusu a neměla by být příliš jílovitá. Z půdy je před vlastní přípravou média potřeba odstranit kamínky, kořínky rostlin aj. prosátím přes hrubé síto (velikost ok 1 cm), drobnější zbytky rostlin nebo bezobratlí živočichové by měli být vybráni během sušení půdy na vzduchu. Vysušená půda se přesívá přes jemnější síta (2 – 4 mm) a může být použita pro přípravu bifázických médií nebo půdního extraktu.

Vlastní příprava média bifázického média (S/W) je poměrně jednoduchá – na dno kultivační nádoby se nasype do výšky 1 až 2 cm vrstva na vzduchu vysušené půdy, půda se zalije do výšky zhruba ¾ objemu nádoby, uzavře se zátkou a sterilizuje se. Některé návody uvádějí, že je nutné bifázická půdní média sterilizovat propařováním, např. sbírka UTEX uvádí sterilizaci párou při teplotě 98°C po dobu 3 hodin, dva po sobě jdoucí dny; jiné návody uvádějí, že je tento typ médií možné autoklávovat. Vždy je však potřeba dodržet opakování sterilizačního procesu z důvodu možného přežití sporulujících organismů (bakterií a především hub), druhá sterilizace eliminuje riziko kontaminace média těmito organismy.

Bifázická půdní média mají také několik modifikací, pro většinu řas se osvědčil přídavek malého množství uhličitanu vápenatého (CaCO3), pro krásnoočka a rody Botryococcus a Synechococcus se přidává malé množství fosforečnanu hořečnato-amonného (NH4MgPO4), pro některé bičíkovce se přidává malý kousek nabobtnalého hrášku (některá krásnoočka nebo zelení bičíkovci) nebo kousek zrnka pšenice (například pro bezbarvé skrytěnky), pro řasy z kyselých rašelinných biotopů  se bifázické médium připravuje ze směsi rašeliny a půdy v poměru 1:1. Postup přípravy takovýchto modifikovaných médií se nijak neliší od klasického média.

Duhým způsobem využití půdy v kultivačních médiích je přídavek půdního extraktu (SE) do minerálních médií. Příprava půdního extraktu je podobná přípravě bifázického média. Na dno baňky nebo lahve se nasype vrstva na vzduchu usušené půdy a zalije se destilovanou vodou (sbírka CCAP uvádí 105 g půdy a 660 ml vody), směs se autoklávuje dva po sobě následující dny. Následně je půda v lahvi ponechána dekantovat a vrchní kapalná část se přefiltruje, případně je možné získaný extrakt centrifugovat. Půdní extrakt je vhodné skladovat zklávovaný v malých alikvotech připravených na přímé přidání do média, skladovat jej lze buď v lednici nebo v mrazáku. Půdní extrakt obsahují mnohá speciální minerální média, často designována jednotlivými sbírkami, např. ES a MiEB12 médium (SAG), AF6 (NIES), Waris-H (CCAC) apod. Stejně tak je půdní extrakt přidáván do převážně organických kultivačních médií, např. Polytoma nebo Porphyridium médium. 

Podobným způsobem jako půdní extrakt je možné připravit rašelinový extrakt, který se často přidává do médií určených pro rašeliništní druhy sinic a řas. Postup přípravy se liší, ale v principu je stejný jako u půdního extraktu – připravuje se buď ze sušeného rašeliníku (50 g suchého mechu se zalije 1,5 litrem destilované vody, povaří se jednu hodinu, následně se přefiltruje), nebo se připravuje z rašeliny stejným způsobem jako půdní extrakt, sbírka UTEX připravuje rašelinový extrakt s přídavkem 0,5 g citronanu železito-amonného k 25 g rašeliny zalité 1 litrem vody a následně autoklávované. Zchlazený extrakt se vždy přefiltruje a sterilizuje v malých dávkách autoklávováním.

---

[1] Listovka vzniká rozkladem listů listnatých stromů na hromadě bez dalších příměsí.