ALGOLOGIE 

Celková charakteristika a stavba buňky

Toto oddělení je poněkud diskutabilním útvarem. Vnitřní struktura této skupiny je tak nejednoznačná, že občas není považována za oddělení, ale spíše za nesourodý konglomerát druhů příslušících každý do jiné skupiny. Jejich základním společným znakem je velmi pevný symbiotický svazek sinice jako tzv. cyanely a hostitelského organismu (SITTE 1993). V podstatě jde o to, že u několika málo “hostitelů” supluje buňka sinice chloroplast. Celosvětovně je jich 26 (Algaebase.org.), u nás zhruba 3.

Problém s cyanelami je v tom, že se poněkud liší od chloroplastů, ale i od sinic. Od chloroplastů se liší tím, že mají peptidoglykanovou stěnu jako sinice a i jejich vnitřní uspořádání je podobné spíše sinicím (thylakoidy, karboxyzómy atd.). Pigmenty jsou skoro stejné jako u sinic (chlorofyl a, betakaroten, zeaxanthin, Takaishi, 2011), jen u nich patrně chybí fykoerythrin. Jejich hlavním fotosyntetickým produktem je glukóza, ale “hostitelská buňka” někdy obsahuje v cytoplazmě i škrobová zrna. V optickém mikroskopu se odliší od ostatních řas svým nápadně modrozeleným “chloroplastem” a od sinic bezbarvou okolní cytoplazmou.

Rozmnožování

Je známo jen nepohlavní rozmnožování pomocí zoospor ev. autospor, pohlavní rozmnožování nebylo dosud pozorováno.

Ekologie

Jsou to sladkovodní organismy, většinou bičíkovci.

Fylogeneze

SSU rDNA analýzy cyanel ukazují, že jsou monofyletické, ale také že nejsou geneticky totožné s recentními sinicemi. Nukleoplazma, čili hostitelská buňka cyanely, vychází většinou fylogeneticky do příbuzenstva Cryptophyta (MEDLIN & SIMON 1998), ale uvažuje se i o blízkém příbuzenském vztahu k ruduchám. Nejsou známé žádné fosilní nálezy Glaucophyta.

Přehled zástupců

Méně významní a prozkoumaní zástupci: Archeopsis, Glaucystopsis, Peliania, Strobilomonas, Cyanoptyche, Chalarodora (SECKBACH 1994).

U nás se žádný zástupce této skupiny nevyskytuje příliš hojně.

• Cyanophora paradoxa – planktonní organismus se dvěma bičíky. Patrně nejčastější zástupce, modelový zástupce skupiny. Jeho nukleoplazma spadá prokazatelně do Cryptophyta – skrytěnek.

• Glaucocystis nostochinearum – přisedlý elipsoidní jednobuněčný organismus, cyanely jsou dvě a velice nápadně laločnatě hvězdicovité. Rozmnožuje se autosporami – ty jsou stejného typu, jako autospory zelené řasy r. Oocystis. Od této podobnosti se odvozuje pravděpodobná příbuznost “hostitelské buňky” k zeleným řasám, molekulárně to dosud nebylo prokázáno. Její cyanela obsahuje možná florideový škrob – což pro změnu naznačuje možný vztah k ruduchám. Patrně u nás nejhojnější zástupce skupiny, žije v mírně kyselých a neznečištěných stojatých vodách.

• Glaucochaete wittrockiana – koloniální přisedlý organismus, kolonie po 2-4 buňkách s dlouhým slizovým vláskem.