virtuální praktikum
Rozsivky - bacillariophyceae
jednobuněčné, většinou vodní
chlorofyl a a c a značné množství fukoxanthinu
zásobní látky chrysolaminaran, olej, volutin
schránka – frustula – z polymerovaného oxidu křemičitého s vodou
mořské i sladkovodní
planktonní, perifytické, epizoické, bentické
schránky odumřelých rozsivek tvoří diatomit – využíván pro filtrování, jako izolace…
Pohyb rozsivek:
Přehled zástupců:
Centrické rozsivky (ř. Centrales) – valvární pohled je kruh, různé struktury – žebra, komůrky, póry atd.- směřují paprsčit ě ze středu valvy
schránky za sebou ve slizové pochvě – tvorba „vláken“
okraje valv většinou hladké, případně s krátkými trny
koloniální vlákna převážně v planktonu, či přisedlá vlákna na substrátu
schránky výrazně delší a užší než u rodu Melosira
oddělovací trn – v místě, kde vlákna rozlomí na dvě nová
kolonie ve tvaru vláken převážně v planktonu
Rozsivkové schránky využité v umění:
Penátní rozsivky (ř. Penales) – podlouhlé, eliptické nebo kopinaté, dvoustranně souměrné
Rozsivky bez raphe (Tabellaria, Diatoma, Asterionella, Fragilaria, Synedra )
kolonie buněk spojené slizem
nejčastěji spojené podélně, zřídka hvězdicovitě
nárosty na substrátu
Rozsivky se dvěma velmi krátkými raphe na konci schránky (Eunotia)
Rozsivky se dvěma raphe (Navicula, Pinnularia, Cymbella, Gyrosigma, Gomphonema ...)
symetrická příčně i podélně
typická lodičkovitý tvar
bentická, nárostová, solitérní (netvoří kolonie)
asymetrická (i při bočním pohledu)
kolonie buněk na stopkách, přisedla na substrátu, bentická
souměrná v jedné ose
slizové stopky
biraphidní, konce raphe lehce zahnuté nahoru (směrem k vyklenuté části)
bentická, kolonie buněk na stopkách
Rozsivky s raphe ve zvláštních kanálcích (Nitzschia, Surirella )
raphe posunuté až těsně ke kraji valvy
struktura strií tak jemná, že je opticky nezřetelná
na jednom boku valvy silná viditelná žebra
bentická
