Virtuální praktikum
Sinice - CYANOBACTERIA
prokaryotické organismy
komplikovaná BS
thylakoidy + fykobilizomy
sinicový škrob
heterocyty – fixace N2
akinety – klidová stadia
některé mají plynové měchýřky – aerotopy – vznášení ve vodním sloupci
skoro všechny biotopy
jen nepohlavní rozmnožování
jednobuněční zástupci, kteří žijí buď samostatně, nebo se sdružují do kolonií - zástupci řádů z Chroococcales, Chroococcidiopsidales, Gloeobacterales, Pleurocapsales a Synechococcales
jednoduché vláknité sinice - zástupci z řádů Oscillatoriales, Synechococcales a Spirulinales
vláknité sinice s heterocyty, občas s nepravým, ale nikdy s pravým větvením - část zástupců řádu Nostocales
vláknité sinice s heterocyty a s pravým větvením - část zástupců řádu Nostocales
Přehled zástupců
buňky uložené v různě vyvinutém slizu, velikost buněk a struktura kolonií jako hlavní určovací znak
buňky obsahují aerotopy
planktonní; stojaté eutrofní vody (rybníky, přehrady…), součást vodních květů
jednoduchá nevětvená vlákna, buňky ve vlákně širší než delší (obdélníkový tvar)
bez heterocytů, akinet a aerotopů
typický pohyb (tzv. drkání)
bentos – sladkovodní i mořský
na hladině rybníků lze najít ze dna odtržené kolonie Oscillatoria
(dříve Arthrospira, komerčně jako Spirulina)
lehce spirální, zvlněná vlákna
viditelné přepážky mezi buňkami
průmyslové využití jako potravní doplňky, potrava apod.
bentické i planktonní, sladkovodní i salinní
nevětvená vlákna ve společném slizovém obalu - koloniální
makroskopické kolonie
heterocyty
nejčastěji povrch půdy
některé druhy vodní
časté symbiotické interakce (lišejníky, cykasy apod.)
Typy větvení u sinic
Nepravé větvení
vlákna jsou spolu spojena jen slizovou pochvou a ne fyziologicky
např. Scytonema
Pravé větvení
vlákna jsou spolu spojena fyziologicky
větev vzniká změnou v ose dělení
např. Stigonema
jednotlivá vlákna ve slizových obalech
slizové obaly často zabarvené (ochrana proti záření)
nepravé větvení
heterocyty
nárosty na substrátu, často aerofyticky na smáčených plochách