PŘEHLED SINIC
Jednoduché vláknité sinice
řád Oscillatoriales
Limnospira - na první pohled podobná r. Spirulina. Je ale větší, výrazně méně hustě zkroucená a přepážky jsou viditelné. Odlišují se ale i molekulárně a ultrastrukturně – jejich thylakoidy nejsou parietální jako u r. Spirulina, ale radiální. Na základě molekulárních i morfolologických a ekologických dat byl z rodu vyčleněn nový, nazvaný Limnospira, který zahrnuje zástupce často průmyslově využívané jako potravina, zdroj různých vitamínů, bílkovin a jiných biologicky aktivních látek. Skutečná pozitivní role prodávaných preparátů však dosud není spolehlivě potvrzena. Nejčastěji se v této souvislosti zmiňuje Limnospira (Arthrospira) platensis , často pod chybným názvem Spirulina platensis. Doopravdy je pod tímto názvem ale zpravidla prodáván planktonní druh L. (A.) maxima.
Limnothrix - jsou to jednotlivá vlákna většinou žijící volně v planktonu. Mají charakteristicky lokalizované aerotopy na přepážkách. Rostou v nádržích s trofickým stupněm od mesotrofie po eutrofii. Nejčastěji se setkáváme s druhem L. redeckei , který je spíše chladnomilný a tak se vyskytuje ve velkém množství zejména brzo na jaře a na podzim. Je hodně obtížný pro vodárenství – preferuje spíše mezotrofní vody (což je většina našich vodárenských nádrží) a je tak tenký, že proleze vodárenskými filtry a byla u něho identifikovaná toxicita.
Lyngbya - podobná r. Oscillatoria až na to, že vždy vytváří široké a pevné pochvy. U nás vtroušeně v metafytonu zarostlých čistých vod často žije L. nigra. Hodně jich je mořských, např. L. majuscula, která se v poslední době masově vyskytuje na dně mělkých znečištěných zátok (např. u Brisbane) a je toxická. Její hlavní nebezpečí ale spočívá v tom, že totálně potáhne celé dno hustým povlakem a hubí choulostivé mořské rostliny (rod Zostera např.) a tím i celé společenstvo, na nich závislé.
Phormidium - na druhy neobyčejně bohatý rod. Jeho zástupci rostou v hustých chomáčích (“mats”) na nejrůznějším podkladu v tekoucích i stojatých vodách. Velmi hojný je např. P. autumnale, které se vyskytuje prakticky na všech splavech našich řek.
Planktothrix - jednotlivá planktonní vlákna, tvořící vodní květy. Trichomy mají velmi patrné aerotopy, v optickém mikroskopu jsou vidět jako jako spousta tmavých zrníček. Častými druhy jsou P. agardhii, která je zelená, a červená P. rubescens.
Oscillatoria - široká sinice, jejíž buňky jsou několikrát širší než delší. Pochva obvykle chybí, vytváří se za stresových situací. Z mnoha existujících druhů je nejnápadnější O. limosa. Tento druh žije v bentosu na dně rybníků, ale starší kolonie se utrhnou ode dna a vyplují na hladinu v podobě ne příliš vábného modrozeleného koláče o průměru až několik desítek cm.
Spirulina - hustě spirální vlákna, jejichž buněčné přepážky jsou mezi jednotlivými buňkami ve světelném mikroskopu prakticky nepozorovatelné. Většina druhů je dosti halotolerantní – vyskytují se v mírně zasolených vodách, většinou v nárostech (např. S. major ).
řád Synechococcales
Leptolyngbya - velmi tenká vlákna 0,5-3,2 µm, s tenkou, ale pevnou pochvou. Jsou nepohyblivé. Rostou většinou ve formě tuhých povlaků (angl. mats) na půdě, dně vodních nádrží, v metafytonu atd. Leptolyngbya jsou prakticky všudypřítomné a je jich obrovská řada typů a druhů. Systematické studium tohoto rodu stále probíhá ale už teď je jasné, že se jedná o konglomerát celé řady navzájem nepříliš příbuzných typů - v posledních asi 10ti letech z něj bylo vyčleněno víc než 15 nových, navzájem si ne příliš příbuzných rodů. A bude jich ještě víc.