ALGOLOGICKÉ KULTIVAČNÍ TECHNIKY

Tradiční metody izolace mikrořas

Izolace pomocí mikrokapiláry

Izolace pomocí mikrokapiláry patří k jedné z nejvíce využívaných metod. Princip metody je “chycení” zájmového organismu a jeho přečištění přes sérii kapek sterilního média na podložním sklíčku. K tomu je možné využít klasických skleněných Pasteurových pipet (vhodné je krácení těla pipety pro lehčí manipulaci) s pipetovacím dudlíkem, případně skleněnými mikrokapilárami se speciální hadičkou s náustkem, konce těchto trubic jsou pak vytažené do tenké kapiláry. Metoda izolace mikrokapilárou má několik možných přístupů:

  1. izolace zájmového organismu a postupné přečištění přes sérii sterilních kapek média na podložním skle, cílem je získání jednoho individua (buňky, kolonie, vlákna apod.) do klonální kultury;

  2. udržování v kapkách obohaceného média a následná izolace do klonálních kultur;

  3. udržování několika individuí zájmového organismu v kapce média a následná izolace klonálních kultur;

  4. odstranění ostatních organismů se vzorku, kde je zájmový organismus dominantnou.


Nejlépe se izolace provádí v kapkách sterilního média na sterilním podložním sklíčku s využitím invertovaného mikroskopu, při použití běžného mikroskopu je práce limitována výškou objektivů nad sklíčkem (často je možné izolovat při zvětšení 4x, 10x případně 20x). Pro větší řasy (koloniální bičíkovce, řasy přisedlé na zooplanktonu, vláknité řasy…) lze využít pro práci stereomikroskop nebo invertovaný mikroskop a sterilních Petriho misek s různými modifikacemi rozmístění vzorku a kapek média pro izolaci (viz Obr. 4.2.).

Obr. 4.2. Různé sestavy pro izolaci pomocí kapiláry s využitím Petriho misek (Stein et al., 1973)

Vyizolovaná individua je možné kultivovat ve skleněných zkumavkách nebo v plastových destičkách s různými objemy jamek. Úspěšnost izolace se odvíjí od mnoha faktorů, z nichž nejčastější je stres způsobený vysokou teplotou, intenzivním osvětlením nebo příliš koncentrovaným médiem užitým pro izolace, druhým zásadním faktorem je možné mechanické poškození buňky během izolace. Detailněji se této metodice věnují návody na cvičení (viz Kapitola 14.3).