Krásnoočka (skupina Euglenoidea) představují zajímavou skupinu organismů, která byla tradičně částečně studována protistology jako prvoci a částečně algology jako řasy. Ve skutečnosti jsou krásnoočka velkou skupinou bičíkovců zahrnující heterotrofní zástupce, fototrofní zástupce, a dokonce nedávno nalezený mixotrofní rod kombinující oba způsoby výživy. Jejich ekologická valence je široká - najdeme je od sladkých přes brakické po slané vody, extrémní biotopy a půdu. Diverzita krásnooček je obrovská, nefotosyntetická krásnoočka jsou bohatší na rody, fotosyntetická jsou naopak v malém počtu rodů početná druhově.
A proč tedy studovat právě krásnoočka? Protože práce s nimi přináší vyžití všem typům studentů – možnost pracovat v terénu, v laborce i v knihovně. Jde o jednu z nejzajímavějších skupin řas s doposud nezodpovězenými zásadními otázkami, ať už co se týče diverzity, fylogeneze nebo ekologie. A za zmínku stojí i estetická stránka věci – přeci jen jde o ta nejkrásnější protista!*
... krásnoočka nejsou původně fotosyntetická a že existuje obrovská diverzita nefotosyntetizujících taxonů?
... největší krásnoočka mohou měřit téměř 500 mikrometrů?
... krásnoočka zřejmě patří k nejstarším eukaryotům?
... krásnoočka jsou blízce příbuzná skupině Kinetoplastida (bičivky), která zahrnuje známé parazity způsobující různé nemoci (např. rody Trypanosoma, Leishmania, Blastocrithidia aj.)?
... některá krásnoočka jsou schopná žít v biotopech s extrémně nízkým pH (v rozmezí 2 - 4) a také v biotopech s vysokou teplotou (více než 50°C)?
... ne všechna krásnoočka jsou volně žijící bičíkovci a některá žijí přisedlým způsobem života (Colacium, Ascoglena a bezbarvé Dolium)?
... krásnoočka produkují ochranné červené karotenoidy (např. Euglena sanguinea - krásnoočko krvavé) a některá také ichtyotoxiny?
... prášek a produkty z krásnooček se prodávají jako součást zdravé výživy?
Morfologická variabilita druhu Phacus orbicularis v přírodních populacích (Brožíková, 2023).
Jak se mění jejich morfologie v průběhu ontogeneze? Jak moc jsou druhy variabilní?
Krásnoočka vykazují poměrně velkou morfologickou variabilitu, což naznačují některé recentní studie. Ukazuje se, že tato variabilita je poměrně široká i v rámci ontogeneze jednotlivých druhů a že se mnohdy stalo, že některá ontogenetická stádia byla popsána jako nové druhy.
Cílem práce by bylo zaměřit se na studium morfologické variability vybraných druhů, a to jak v přírodních populacích, tak v laboratorních pokusech.
Práce v terénu, práce s kulturami, vlastními izoláty, využití morfometriky a elektronové mikroskopie
Existují mezi krásnoočky kryptické druhy? Jaká je taxonomická pozice některých druhů?
Kryptické druhy jsou často komplexy druhů, které jsme schopni rozlišit pouze na molekulární úrovni, morfologicky spolu zcela splývají. Moderní práce ukazují, že u krásnooček se kryptické druhy poměrně často vyskytují a některé široce rozšířené morfologicky definované druhy, mohou představovat komplex kryptických druhů.
Cílem práce by bylo v rámci vybraného druhu, u kterého lze předpokládat kryptickou diverzitu, získat vlastní kultury, případně single-cell izoláty, ty co nejlépe charakterizovat a osekvenovat. S pomocí metod molekulární fylogenetiky pak zodpovědět otázku, zda se v případě studovaného druhu jedná o kryptickou diverzitu.
Práce s kulturami, vlastními izoláty, využití metod molekulární biologie a fylogenetiky.
Co víme o ekologických preferencích krásnooček?
V případě mnoha druhů se začíná ukazovat, že jejich ekologie je mnohem širší než je uváděno v literatuře a to naskýtá prostor pro robustní ekologickou studii, která by mohla ekologické preference některých druhů zpřesnit.
Cílem práce by bylo na skupině biotopů, které by představovaly různé habitatové typy (různá míra úživnosti, makrovegetace, management apod.) sledovat druhové krásnooček, jejich dynamiku a statisticky vyhodnotit jejich vazbu na podmínky prostředí.
Především práce v terénu, měření environmentálních parametrů, statistické zpracování.
Životní cyklus druhu Parastasia coelomae (Michajlow, 1972).
Enigmatická parazitická krásnoočka: jedna z velkých neznámých protistologie?
V historii se několik málo autorů (Michajlow, Skvortzov…) zabývalo parazitickými zástupci Euglenida, v kontextu moderního výzkumu jde ale o značně neprozkoumanou oblast. V průběhu minulého století jich bylo popsáno více než 200, dodnes však zůstává druhová i rodová identita a ekologické preference drtivé většiny z nich velmi diskutabilní či zcela neznámé.
Cílem práce by bylo především vytvoření seznamu parazitických krásnooček, návrh metodiky studia vybrané skupiny vázané na specifické hostitele nebo skupiny taxonů a závěrečná realizace pokusů o zdokumentování vlastních nálezů.
Práce s literaturou, návrh metodiky a její alespoň částečné ověření.