aktuality
SGA projekt: Závislost diverzity bezbarvých krásnooček na environmentálních parametrech
Projekt Jaroslava Kubína s názvem Závislost diverzity bezbarvých krásnooček na environmentálních faktorech se zabýval základními jevy a faktory ovlivňujícími ekologii bezbarvých krásnooček, která je dosud velmi málo prozkoumaná. Pro analýzy byly na 18 lokalitách 6x v průběhu roku 2021 odebrány vzorky a široká škála chemicko-fyzikálních a biotopových parametrů. Bylo zjištěno, že v rašeliništích dominují osmotrofní taxony, zatímco v hypertrofních biotopech taxony bakterivorní. Zároveň je v práci naznačen gradient snižování poměru osmotrofních taxonů s rostoucí trofií lokality. Tento jev je zároveň uváděn v souvislosti s vazbou diversity osmotrofních taxonů na podíl NH4+ iontů, který je nejvyšší v rašelinných biotopech.
SGA projekt: Fylogeneze a taxonomie vybraných druhů sinic s využitím metody single cell sequencing
Projekt Jana Pokorného podpořený Studentskou grantovou agenturou PřF JU „Fylogeneze a taxonomie vybraných druhů sinic s využitím metody single cell sequencing“ se zabýval sinicemi s nejasným fylogenetickým zařazením. Izolací kolonií sinic z přírodních vzorků byl získán čistý genetický materiál, který byl použit jako templát v řadě molekulárních metod. Sekvence genu 16S rRNA byla pak použita pro fylogenetickou analýzu. V souvislosti s početným rodem Merismopedia byla potvrzena hypotéza o jeho polyfyletismu. Kromě toho byla poprvé získána genetická informace druhu Microcrocis geminata a ta využita ve fylogenetické analýze. Jedná se o první sekvenci tohoto rodu vůbec. V budoucnu bude tato analýza doplněna o další zástupce a geny.
Další ročník Terénního kurzu mořské biologie proběhl úspěšně
Po delší pauze se uskutečnil další ročník biologického praktika na korálových útesech Rudého moře, v egyptském Shams Alam. Dvanáct studentů, úspěšných absolventů semestrální teoretické přednášky Biologie mořských organizmů, si pod vedením vlnami ošlehané pedagogické dvojice Jirka Peterka-Hanys a za asistence dosud neošlehaných seser Pospíšilových vedlo zdatně, pod vodou i nad vodou. Kromě toho, že tuto skutečnost prokázali všichni úspěšným složením zápočtu, si všichni účastnící pochvalují, že se celá věc obešla bez výraznějších zdravotních i covidově návratových potíží a už se těší, až nás současná situace pustí na další podobné akce.
Jaká je diverzita sinic a řas v našich jeskyních?
Míša Wipplingerová se ve své bakalářské práci věnuje sinicové a řasové flóře v jeskyních. Jeskyně jsou krásné a fascinující prostory, které jsou však pohlceny tmou. Mohou se však i v takovém, na první pohled nehostinném prostředí, zdánlivě beze světla, vyskytovat nějaké fototrofní organismy? Jistě si každý, kdo někdy jeskyni navštívil vybaví zelenou barvu kolem světel, tzv. „lampenflóru“. Ve své bakalářské práci se snaží odhalit, jaké druhy sinic a řas osidlují jeskynní prostory, a to nejen v místech přímého osvětlení podél turistických chodníčků, ale i hlouběji v jeskyních, kam ani světlo lamp nesvítí.
Prozatím proběhly odběry v Chýnovské a Koněpruské jeskyni a nyní jsou sinice a řasy převáděny do kultur. Dále jsou dokumentovány pod mikroskopem a morfologicky určovány. Později bude provedena i sekvenace DNA, která pomůže s přesnou identifikací druhů. Je tak možno sledovat, ve kterých částech jeskyní se jaké druhy nacházejí a zda existuje shoda v řasových a sinicových společenstvech i napříč jeskyněmi vzdálenými i několik stovek kilometrů.
Jaké parametry prostředí ovlivňují druhovou diverzitu bezbarvých krásnooček?
To je hlavní otázka studentského grantového projektu Járy Kubína, na který by rád navázal ve své magisterské práci. V rámci tohoto projektu je v plánu sledovat druhové složení bezbarvých krásnooček a s nimi se vyskytujícími skupinami sinic a řas a měření mnoha parametrů prostředí (pH, vodivost, teplota, průhlednost, obsah živin, biologická spotřeby kyslíku, obsah kyslíku u dna apod.) na různých typech vodních těles (produkční rybníky, pískovny, oligotrofní nádrže, rašeliniště..). První odběry proběhly během Velikonoc a budou opakovány ve zhruba měsíčních intervalech.
Honza Mareš a José Martínez součástí týmu publikujícího
o zabijáku orlů v Science
o zabijáku orlů v Science
Pohled na ikonické bělohlavé orly umírající na neurologické onemocnění zvané vakuolární myelinopatie přiměl před několika lety vědce z USA podívat se na původce těchto úmrtí. A tak objevili novou toxickou epifytickou sinici nazvanou Aetokthonos, zabiják orlů. Tahle nenápadná věc roste na lístcích vodní vegetace, kterou spásají kachny, které orli loví, a toxin této sinice zjevně přežije cestu potravním řetězcem v plné síle. Jedná se o bromovaný alkaloid aetoktonotoxin. Struktura jedu, luštění genomu sinice a role takto objevených genů pro tvorbu tohoto toxinu a role enzymů navazujících bróm z prostředí na tento alkaloid byla hlavním cílem této publikace. Zajímavé je praktické vyústění tohoto exaktního výzkumu: aby se těmto otravám zamezilo, bylo by fajn likvidovat invazní vodní vegetaci (konkrétně Hydrilla verticillata), na jejichž lístcích se Aetokthonos nejvíc vyskytuje a pak zamezit další lidské kontaminaci přirozených vod látkami obsahujícími brom. Všem zúčastněným gratulujeme ke krásnému úspěchu!
Flóra sinic a řas CHKO Brdy Kokořínsko-Máchův kraj
Po třech letech konečně doopravdy vyjde v prosinci číslo časopisu Bohemia Centralis 36 (rok 2020) s naším článkem o floristice a ekologii sinic a řas toků CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, čili hlavně Pšovky, Liběchovky a Ploučnice. Odebírat takhle atraktivní lokality bylo samo o sobě krásné, navíc jsme našli i hodně našich miláčků: 471 druhů rozsivek, 67 zelených řas, 59 sinic a 51 dalších skupin řas. Těžko v zástupu vzácných rozsivek najít nějaké největší špeky, ale určitě mezi ně patří Eunotia cirrcumborealis, známá dosud jen ze své typové lokality v Norsku nebo Pinnularia persudetica, známá jen z několika lokalit v Karélii, ale i mezi „měkkými řasami“ se našly pěkné kousky: zelená Uronema elongatum nebo sinice Aphanocapsa fonticola, Homoeothrix varians a H. gracilis nebo Oscillatoria princeps.
▲ Pšovka u hospody „U báby Šubrový“
► Oscillatoria princeps
