aktuality

Jaké parametry prostředí ovlivňují druhovou diverzitu bezbarvých krásnooček?

To je hlavní otázka studentského grantového projektu Járy Kubína, na který by rád navázal ve své magisterské práci. V rámci tohoto projektu je v plánu sledovat druhové složení bezbarvých krásnooček a s nimi se vyskytujícími skupinami sinic a řas a měření mnoha parametrů prostředí (pH, vodivost, teplota, průhlednost, obsah živin, biologická spotřeby kyslíku, obsah kyslíku u dna apod.) na různých typech vodních těles (produkční rybníky, pískovny, oligotrofní nádrže, rašeliniště..). První odběry proběhly během Velikonoc a budou opakovány ve zhruba měsíčních intervalech.

Carousel imageCarousel imageCarousel imageCarousel imageCarousel imageCarousel imageCarousel imageCarousel image

Honza Mareš a José Martínez součástí týmu publikujícího
o zabijáku orlů v Science

Pohled na ikonické bělohlavé orly umírající na neurologické onemocnění zvané vakuolární myelinopatie přiměl před několika lety vědce z USA podívat se na původce těchto úmrtí. A tak objevili novou toxickou epifytickou sinici nazvanou Aetokthonos, zabiják orlů. Tahle nenápadná věc roste na lístcích vodní vegetace, kterou spásají kachny, které orli loví, a toxin této sinice zjevně přežije cestu potravním řetězcem v plné síle. Jedná se o bromovaný alkaloid aetoktonotoxin. Struktura jedu, luštění genomu sinice a role takto objevených genů pro tvorbu tohoto toxinu a role enzymů navazujících bróm z prostředí na tento alkaloid byla hlavním cílem této publikace. Zajímavé je praktické vyústění tohoto exaktního výzkumu: aby se těmto otravám zamezilo, bylo by fajn likvidovat invazní vodní vegetaci (konkrétně Hydrilla verticillata), na jejichž lístcích se Aetokthonos nejvíc vyskytuje a pak zamezit další lidské kontaminaci přirozených vod látkami obsahujícími brom. Všem zúčastněným gratulujeme ke krásnému úspěchu!


Sinice Aetokthonos hydrillicola (Sbírka CCALA)

Orel bělohlavý (foto Meg Jerrard, Unsplash)

Flóra sinic a řas CHKO Brdy

Po třech letech konečně doopravdy vyjde v prosinci číslo časopisu Bohemia Centralis s naším článkem o floristice a ekologii sinic a řas toků CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, čili hlavně Pšovky, Liběchovky a Ploučnice. Odebírat takhle atraktivní lokality bylo samo o sobě krásné, navíc jsme našli i hodně našich miláčků: 471 druhů rozsivek, 67 zelených řas, 59 sinic a 51 dalších skupin řas. Těžko v zástupu vzácných rozsivek najít nějaké největší špeky, ale určitě mezi ně patří Eunotia cirrcumborealis, známá dosud jen ze své typové lokality v Norsku nebo Pinnularia persudetica, známá jen z několika lokalit v Karélii, ale i mezi „měkkými řasami“ se našly pěkné kousky: zelená Uronema elongatum nebo sinice Aphanocapsa fonticola, Homoeothrix varians a H. gracilis nebo Oscillatoria princeps.


▲ Pšovka u hospody „U báby Šubrový“

► Oscillatoria princeps