Rozsivky patří mezi jedny z nejdůležitějších skupin fytoplanktonu v našich nádržích. Jejich množství a druhové složení se liší v průběhu roku. Zatímco drobné
centrické rozsivky převládají zejména v jarním a podzimním období, v létě dominují zpravidla velké koloniální druhy, které v některých letech nahrazují v nádržích sinicové vodní květy. Jejich růst, stejně jako i růst ostatního fytoplanktonu je limitován množstvím živin ve vodě. Na rozdíl od jiných skupin fytoplanktonu, u rozsivek hraje podstatnou roli křemík, který je nedílnou součástí jejich schránek. V současné době byla vyvinuta speciální fluorescenční próba (PDMPO), která se váže v místech depozice biogenního křemíku a dokáže tak označit aktivně rostoucí a dělící se buňky. Tato próba byla zatím úspěšně použita při studiu mořských rozsivek, ale doposud nebyla otestována v sladkovodních ekosystémech. Cílem práce je studium sezónních změn populací rozsivek a zjištění podílu aktivních buněk v rámci jednotlivých taxonů. Práce kombinuje klasické limnologické postupy stanovení biomasy rozsivek s moderními metodami umožňujícími studovat aktivitu na úrovni jednotlivých buněk.
Školitel: Petr Znachor