Historický vývoj Komořanského jezera očima rozsivkové analýzy

Rozsivková analýza jezerních sedimentů je jedním z nejvyužívanějších nástrojů odhalování změn vodního prostředí v čase. Informace z ní získané umožňují, společně s výsledky ostatních tzv. paleoekologických analýz (pylová, uhlíková, makrofosilní), rekonstrukci přírodních podmínek během klimatických zvratů v období čtvrtohor.

Cílem navrhované bakalářské nebo magisterské práce je rozsivková analýza jednoho z radiokarbonově datovaných vrtů zaniklého Komořanského jezera, který pokrývá období konce poslední doby ledové a téměř celou dobu meziledovou (konkrétně 15 000 let př.n.l (nejstarší Dryas) – 500 n.l. (období stěhování národů)). Výsledky budou konfrontovány s globálním klimatickým vývojem i se změnami v lokálním měřítku. Ze zřetele nezmizí ani archeologické pozadí.

Student získá, kromě možnosti obhájit diplomovou práci, příležitost pracovat na tématu v historickém kontextu. Manuální zručnost a chemické znalosti uplatní při zpracování sedimentu a tvorbě preparátů. Krásy rozsivkové schránky objeví při práci ve světelném mikroskopu. Nalezne-li něco zajímavého, skenovací elektronový mikroskop ho nemine. V rámci analýzy dat bude seznámen s moderními statistickými metodami (transferové funkce, tvorba datových modelů) a chybět nebude ani výlet do terénu s vrtákem (J. Novák nebo T. Bešta). Publikace dat v mezinárodním časopise je v případě vytrvalého zájmu velmi schůdná.

Vzhledem k počtu a délce dostupných datovaných vrtů existuje možnost vytvářet minitýmy, tzn. několik spřátelených studentů může pracovat na různých úsecích jednoho vrtu nebo naopak na paralelních vrtech ze stejného období.Výhodou je možnost pracovat nezávisle ve vhodných, dle svého gusta zvolených chvílích (pouze obsazení mikroskopu je limit) a libovolné přerušení práce (trvalý preparát už nikomu neuteče). Nevýhod je spousta, ale o nich si můžeme promluvit osobně... .

Školitelský tým: Tomáš Bešta, Jan Novák, Jaromír Beneš