www.sinicearasy.cz
Fykologická labotaroř na Přírodovědecké fakultě JU v Českých Budějovicích
|
|
DraparnaldiaDraparnaldia BORYOddělení: Chlorophyta Makroskopické řasy s heterotrichálním typem stélky. Stélka může být několik cm dlouhá, rosolovitá, slizovitá, bez charakteristického tvaru, často přichycená k podloží pomocí rhizoidů, které se podobají spleteným vláknům. Skládá se ze stopy a vláken rozlišených na hlavní osní vlákno a na krátká, bohatě větvená boční vlákna. Větvení tvoří přesleny nebo je zcela neuspořádané, většinou vlasovitě zakončené. Vyrůstá ? kolmo nebo šikmo z hlavního vlákna. Chloroplast je v buňkách hlavního vlákna páskovitý, prstencovitý s nepravidelnými okraji nebo síťovitý. Obsahuje několik pyrenoidů a vyplňuje jen malou část buňky. Chloroplast bočních větví vyplňuje skoro celý prostor buňky, má obvykle menší počet pyrenoidů. Rod Draparnaldia se rozmnožuje nepohlavními makrozoosporami, které vznikají po 1-4 v buňkách větvení. Zoospory jsou vejčité nebo cylindrické, mají oční stigma a dvě vakuoly. Jsou schopny ihned začít klíčit. Při pohlavním rozmnožování vznikají 4bičíkaté gamety, které kopulují s bičíky nebo se po jejich odvržení začnou amoebovitě pohybovat a splývat. Někdy mohou tvořit drobné ?plasmodiální útvary(Pascher 1907 in Fott 1956). Na rozdíl od zoospor jsou menší a oční stigma mají umístěné v zadní části buňky. Známá je také tvorba červeně zbarvených aplanospor a akinet, které vznikají po zeslizovatění stěn mateřských buněk. Jejich amoebovitý protoplast je ohraničen tvrdou stěnou. Jsou schopné klíčení bez dormance i po kratším čase dormance(Hindák a kol. 1978). Druhy rodu Draparnaldia se vyskytují v čistých tekoucích i stojatých vodách. V Evropě jsou nejčastěji nalézány tyto druhy: D. plumosa, D. acuta, D. glomerata, D. opposita(Starmach 1972). Několik druhů je popsáno z Ameriky, naopak nejvíce jich popsal C. Meyer (1925-1927) z jezera Bajkal, SSSR. Všechny ostatní bajkalské druhy zařadili Meyer a Skabičejskij(1969) do nového rodu Draparnaldiella C. MEYER et SKABIČEVSKIJ. Zařazení bajkalských druhů do tohoto rodu není postavené jen na základě morfologických charakteristik, ale zejména na původu. Bajkalské druhy nemají stejný původ jako ostatní druhy tohoto rodu. Zřejmě měly specifickou evoluci. Mají odlišný síťovitý chloroplast, často tvoří příchytné orgány, které asi funkčně slouží k podpírání hlavního vlákna a malé množstvím zoospor ve svém vývojovém cyklu. Podle mnoha názorů r. Draparnaldiella odpovídá vzhledem a typem stavby stélek rodu Draparnaldia, ale fylogeneticky s ním není spojený. Je více příbuzný rodu Ireksonia MEYER, známého také z jezera Bajkal, který znovu navazuje do rodu Stigeoclonium KÜTZING 1843. Pravděpodobně existuje více vývojových linií: Stigeoclonium ->Ireksonia ->Draparnaldiella Stigeoclonium ->Draparnaldia Kromě bajkalských druhů nejvíce odpovídají charakteristice nového r. Draparnaldiella tyto druhy: Draparnaldia platyzonata HAZEN nalezená v Severní Americe, má také síťovitý chloroplast. A druh Draparnaldia chamlainensis COOK 1970, který se vyskytuje v jezeře Champlain(USA). Ze závěrů Meyera a Skabičevskeho vyplývá existence izolované skupiny bajkalských druhů, které skutečně mají řadu odlišných morfologickývh znaků zcela neodpovídajících stavbě stélky rodu Draparnaldia. Ovšem popsání nového rodu, bez nějakého bližšího pozorování vývojových cyklů, je založeno jen na subjektivním pohledu autorů. Nelze vyloučit, že jen nedošlo k velké morfologické diferenciaci stélek(Starmach 1972). Zástupci rodu Draparnaldia se vyskytují ve všech částech světa a některé lokality, na kterých se nacházejí, vznikly ve stejné době jako jezero Bajkal. Z toho důvodu nelze argumentovat tím, že v Bajkalském jezeře mohly vzniknou druhy se specifickou evolucí díky jeho stáří. Do bajkalských druhů popsaných Meyerem v letech 1922-1926 jako Draparnaldia a poté označených za rod Draparnaldiella se řadí: Draparnaldia simplex MEYER 1925 (syn. Draparnaldiella simpex(C. MEYER) C. MEYER ET SKABIČEVSKIJ 1969) COOK popsal již jednou zmíněný druh Draparnaldia champlainensis , který podobá se jak bajkalskému druhu Draparnaldia pumila , tak i druhu Draparnaldiopsis simplex JAO. Byl prozkoumán na základě čtyřletých pozorováních přímo v jezeře. Je výrazně odlišný od obou výše zmíněných druhů. Svými znaky odpovídá nově popsanému rodu Draparnaldiella, vyznačuje se totiž velkým množství rhizoidů ve spodní části hlavního vlákna. Ovšem tvarem stélky spíše připomíná Draparnaldiopsis simplex. Tyto charakteristiky poukazují na určitý přechod mezi druhy rodu Draparnaldia a druhy bajkalského typu. Svou morfologií a fyziologií se pohybuje někde mezi novým rodem Draparnaldiella a rodem Draparnaldiopsis. ?Tyto útvary nepředstavují nějaké stádium v ontogenetickém vývoji rostliny, dokazují , že Chlorophyta mají schopnost tvořit plasmodiální útvary po fúzi amoeboidních jednotek. Ovšem typické rhizopodové organizace u Chlorophyt nejsou známé, buď se vůbec nevytvořily nebo zanikly(Fott 1956). Klíč k určování evropských druhů rodu Draparnaldia BORY 1808 – na základě literatury vypracovala Lenka Caisová 1) Hlavní osa bočních svazků výrazná ve všech částech…...............................................2 1a) Hlavní osa bočních svazků není zřetelně výrazná ve všech částech ….........................3 2) Svazky bočních větví kuželovitého tvaru. Větvení ostře zakončené nebo vybíhá v hyalinní vlasy…...................Draparnaldia acuta 2a) Svazky bočních větví vřetenovitého tvaru. Větvení ostře zakončené nebo vybíhá ve vícebuněčné vlasy…........Draparnaldia plumosa 3) Svazky bočních větví u báze nevětvené…..................................................................................................Draparnaldia opposita 3a) Svazky bočních větví větvené od báze nebo téměř od báze….......................................4 4) Boční svazky kruhového či široce vejčitého tvaru….......................................................5 4a) Boční svazky ? malé, přisedlé, kruhovitého tvaru…....................................................................................Draparnaldia ravenelli 5) Boční svazky větvené ? do poloviny kruhového tvaru, zbylý prostor vyplňují hyalinní vlasy…............................Draparnaldia glomerata 5a) Boční svazky větvené v celém prostoru kruhu….......................................................................................Draparnaldia groenlandica |
