Chaetophora - klíč

Klíč k určování evropských druhů rodu Chaetophora SCHRANK

Oddělení: Chlorophyta

Třída: Chlorophyceae

Řád: Chaetophorales

Rod: CHAETOPHORA

Makroskopické řasy s heterotrichálním typem stélky. Stélka může být až několik cm dlouhá, kulovitého, polokulovitého, vakovitého nebo lalokovitého tvaru, dalším růstem se stává nepravidelnou, kožovitou nebo rosolovitou bez charakteristického vzhledu. Skládá se ze stopy 1) a z četných vystoupavých, bohatě větvených vláken (pravidelně po celé délce nebo jen na konci hlavního vlákna). Jejich větve jsou paprsčitě uspořádány a uloženy v tuhém, často elastickém až chrupavčitém slizu (FOTT 1956). Větvení je obvykle nápadně dichotomické, monopodiální nebo sympodiální. Starší větve jsou dlouze vlasovitě zakončené nebo bezvlasé. Pod vlasy je pruh s meristematickým pletivem. Pokud větve nejsou vlasovitě zakončeny, rostou apikálně a interkalárně, někdy také tvoří sekundární rhizoidy, které jsou většinou málo vyvinuté, stejně tak jako primární (STARMACH 1972). Stopa je složena z několika okrouhlých palmeloidních buněk nebo z krátkých vláken přichycených k podloží rhizoidy. Z buněk stopy vyrůstají vystoupavá vlákna, která se od větví liší jen velmi málo nebo jsou s ním shodná. Chloroplast je nástěnný, páskovitý s jedním nebo více pyrenoidy. Buňky ve středu stélky mají méně chlorofylu a jsou bledší než obvodové. Rozmnožuje se čtyřbičíkatými zoosporami, akinetami tvořících se z buněk obvodových větví, aplanosporami a gametani se dvěma bičíky (HINDÁK a kol. 1975). Druhy, které náleží do tohoto rodu se hojně vyskytují ve sladkých stojatých vodách anebo v litorálu pomalu tekoucích čistých řek a potoků. Nejčastěji jsou to Chaetophora pisiformis ROTH a Chaetophora incrassata (HUD) HAZEN (FOTT 1956). Ve vodách bohatých na vápník jsou stélky inkrustované.

Klíč k určování evropských druhů rodu Chaetophora SCHRANK – na základě literatury vypracovala Lenka Caisová

1) Hlavní vlákna výrazně větvená v horní části stélky…....................................2

1a) Hlavní vlákna nejsou výrazně větvená v horní části stélky….........................5

2) Stélka prostorová nebo rozdělená na páskovité oddíly..................................Chaetophora incrassata

2a) Stélky polokruhovité, kruhovité nebo zbrázděné…......................................3

3) Štětkovité skupiny větví nevznikají jen ve vrcholové části vlákna(Obr.1)...........Chaetophora elegans

3a) Štětkovité skupiny větví vznikají jen ve vrcholové části vlákna (Obr.2)...........4

4) Stélka hrbolovitá, větvení je vrcholové a ? boční….......................................Chaetophora tuberculosa

4a) Stélka hladká, větvení jen vrcholové…....................................................Chaetophora pisiformis

5) Vlákna krátká, buňky ? stejně dlouhé jako široké…......................................Chaetophora punctiformis

5a) Vlákna delší, buňky 1,5-10 krát delší než širší….........................................6

6) Buňky hlavního vlákna široké okolo 5μm…..................................................Chaetophora attenuata

6a) Buňky hlavního vlákna 18-20μm široké…...................................................Chaetophora flabellifera

Použitá literatura:

FOTT B. 1956: Sinice a řasy. Praha, str. 216-217

HINDÁK A KOL. 1975:Kl?úč na určovanie výtrusných rastlin. Bratislava, 1: str. 287

HINDÁK A KOL. 1978: Sladkovodné riasy. Bratislava, str. 584

KALINA T. 2001: Systém a vývoj sinic a řas. Praha, str. 125

PASCHER A. 1914: Die Sűsswasserflora Deutschlands, Österreichs und der Schweiz. Jena, Heft 6, str. 92-97

STARMACH K. 1972: Zielenice nitkowate. Kraków, str. 346-354

URBAN, KALINA 1980: Systém a evoluce nižších rostlin. Praha, str. 161-164