Oddělení Prymnesiophyta (Haptophyta)

Celková charakteristika

Malá skupinka co do počtu druhů, ale zejména mořští zástupci mají značný ekologický význam. Zejména jsou to bičíkovci, dříve bylyPrymnesiophyta součástí Chrysophyceae, ale byly vyčleněny jako zvláštní skupina (dokonce zcela mimo Chromophyta), protože:
- mají dva bičíky a haptonema – viz dále
- mají jiné krytí povrchu buňky – viz dále
- v chloroplastu chybí věncová lamela
- mají odlišné sekvence SSU rDNA

Stavba buňky

Základní znaky (až na výše uvedené výjimky) jsou shodné se znaky u Chrysophyceae (včetně rozmnožování).
Nejvýraznějším rysem této skupiny je přítomnost haptonematu, což je stavebně něco jako hodně jednoduchý až nedokonalý "bičík".  Haptonema slouží k fagotrofii, k rychlým změnám směru při srážce s překážkou a některé druhy se jím vážou k substrátu.

Ekologie

Jedná se o skupinu, která má v posledních 150 miliónech let obrovský globální význam v koloběhu uhlíku a síry a tím i na globální klima – dále viz kokolity.
Nejvíc druhů se vyskytuje v subtropických volných mořích s velmi nízkou hladinou živin, jsou i v hloubkách okolo 200 metrů.

Fylogeneze

Nejstarší fosílie jsou snad z karbonu (SIESSER 1994), ale zcela jistě až z triasu ( 220 milonů let, YOUNG ET AL. 1994). Největší rozmach měla tato skupina v pozdní křídě (63 – 95 milionů let). Protože se ale i tenkrát vyskytovaly v teplých mořích jako teď, tak tatáž klimatická katastrofa, která vyhubila dinosaury a amonity, vyhubila 80 % Haptophyt. Velmi brzo se opět rozvinuly, ale v podstatě totéž je ještě čekalo v oligocénu – BOWN et al. 1991.
V molekulárně-biologických fylogenetických schématech vychází jinak než “ostatní” Chromophyta, jsou velmi izolované. Vypadá to spíš na to, že jejich chloroplast je sice podobný chloroplastu Chromophyt, ale že si ho prostě pořídili nezávisle na sobě dvě izolované linie organismů (DAUGBJERG & ANDERSON 1997 ). Tyto otázky ale ještě nebyly uspokojivě zodpovězeny.

Přehled zástupců

Chrysochromulina parva - rybniční plankton, druh s velmi dlouhým haptonematem.
Phaeocystis pouchetii - drobné buňky, které se sdružují do velkých kolonií (až 8 mm) a v masách ucpává sítě. Za značného zápachu se rozkládá na břehu a neznámo jakým mechanismem hubí ryby. Jeho fotosyntéza produkuje dimethylsulfid. Ve vodách, kde se vyskytuje ve větším množství, znehodnocuje rybí maso – ryby po něm smrdí jako shnilá kapusta. Takto produkovaný dimethylsulfid je významný příspěvek do atmosférického koloběhu síry.
řád Coccolithophoridales - hlavně mořští vápenatí bičíkovci i krátká vlákna. Povrch mají krytý kokolity, tj. organickými zvápenatělými šupinami. Sedimenty křídy a vápence jsou hlavně z kokolitů – a to znamená, že kokolity jsou největší světovou zásobárnou uhličitanů. Pokrývají polovinu dna světového oceánu a třetinu pevniny. Typickým zástupcem je Emiliania huxleyi - tvoří až zákal v moři – tzv. “white water”. Žije ve vodním sloupci od hladiny až po hloubku 200 m. Produkuje rovněž dimethylsulfid.

Letem světem na závěr:

- od Chrysophyceae se liší jen v detailech

- mají haptonema, podivný "bičík navíc"

- velký význam mořští zástupci v globálním koloběhu síry, křídové útesy