www.sinicearasy.cz

Celková charakteristika a stavba buňky

Toto oddělení je ekologicky bezvýznamé, ale jejich evoluční význam je značný. Jsou jednou ze skupin jejichž chloroplast  (tady mu říkáme cyanella) vznikl evidentně primární endosymbiózou. V detailech se cyanella od klasického chloroplastu poněkud liší  - mají dosud peptidoglykanovou stěnu jako sinice a i jejich vnitřní uspořádání je podobné spíše sinicím (thylakoidy, karboxyzómy atd.). Pigmenty jsou skoro stejné jako u sinic, jen u nich patrně chybí fykoerythrin.  Cyanella je lapidárně řečeno přesně na půl cestě mezi prostě pozřenou sinicí a chloroplastem.

Jejich hlavním fotosyntetickým produktem je glukóza, ale “hostitelská buňka” někdy obsahuje v cytoplazmě i škrobová zrna. V optickém mikroskopu se odliší od ostatních řas svým nápadně modrozeleným “chloroplastem” a od sinic bezbarvou okolní cytoplazmou.

Rozmnožování

Je známo jen nepohlavní rozmnožování pomocí zoospor ev. autospor, pohlavní rozmnožování nebylo dosud pozorováno.

Jsou to sladkovodní organismy, bičíkovci a kokální organizmy.

SSU rDNA analýzy cyanel ukazují, že jsou monofyletické, ale také že nejsou geneticky totožné s recentními sinicemi. Nukleoplazma, čili hostitelská buňka cyanely, vychází většinou fylogeneticky do příbuzenstva Cryptophyta (MEDLIN & SIMON 1998), ale uvažuje se i o blízkém příbuzenském vztahu k ruduchám - taxonomie této skupiny nebyla ještě v žádném případě vyřešena zcela. Nejsou známé žádné fosilní nálezy Glaucophyta.

Přehled zástupců

U nás se žádný zástupce této skupiny nevyskytuje příliš hojně.

Cyanophora paradoxa – planktonní organismus se dvěma bičíky. Patrně nejčastější zástupce, modelový zástupce skupiny. Jeho nukleoplazma spadá prokazatelně do Cryptophyta – skrytěnek.

Glaucocystis nostochinearum – přisedlý elipsoidní jednobuněčný organismus, cyanely jsou dvě a velice nápadně laločnatě hvězdicovité. Rozmnožuje se autosporami – ty jsou stejného typu, jako autospory zelené řasy r. Oocystis.Od této podobnosti se odvozuje pravděpodobná příbuznost “hostitelské buňky” k zelelným řasám, molekulárně to dosud nebylo prokázáno. Její cyanela obsahuje možná florideový škrob – což pro změnu naznačuje možný vztah k ruduchám.

Letem světem na závěr:

O těchto organizmech je toho známo tak málo, že to prostě zestručnit nelze. Tak si to přečtěte v plné verzi, ano?

LITERATURA