Řád Stigonematales

Geitleria
G. calcarea – velice pozoruhodný druh, který se vyskytuje v hlubokých aragonitových jeskyních po celém světě. Není zcela jasné, kde bere zdroje energie pro svou fotosyntézu. Rovněž kosmopolitní rozšíření tohoto tak specifického druhu klade celou řadu pozoruhodných otázek o biogeografii a způsobu šíření sinic.
[CyanoDB]
 

Hapalosiphon
– asi 15 druhů, většina z nich žije v metafytonu litorálu jezer a bažin, několik je z rašelinišť. Mají víceméně plazivá vlákna, z nichž jednostranně vyrůstají boční větve. Asi nejčastějším naším zástupcem rodu je H. fontinalis, z rašelinných a zarostlých jezírek.
[CyanoDB]
 

Loriella
L. osteophila – spíše zajímavost, tento monotypický rod byl popsán v r. 1892 z lidských kostí v Melanésii, až skoro po sto letech byl nalezen i na vápencích z Papuy-Nové Guiney.
[CyanoDB]
 

Mastigocladus
M. laminosus je druh, který žije v termálních pramenech o pH větší než 7.5, teplotě od 45 do 60°C a s nízkou salinitou po celém světě. Popsán byl v r. 1862 z Karlových Varů.
[CyanoDB]
 

Stigonema
– rozsáhlý rod (asi 40 druhů), s těžištěm výskytu v tropech. Boční vlákna vyrůstají z hlavního vlákna  do všech stran. Především žijí subaericky, v půdě nebo v nárostech, ale ne v planktonu. Jejich vlákna mohou být buď uniseriátní (jednořadé) nebo polyseriátní (víc buněk vedle sebe).  S. ocellatum je uniseriátní druh, který žije v nárostech kyselých vod, S. informe je polyseriátní a vyskytuje se na vlhkých skalách v horách (Krkonoše, Tatry).
[CyanoDB]